Su-57 Ládi Křemenáka (leden 2026)

I v modelařině platí, že každý máme to své. Pro Láďu Křemenáka je dobře, když poletuje s vrtulníky a dmychadlovými "mašinami". nelze se divit, že si na sklonku starého roku pořídil novinku v podobě dmychadlového Su-57. Jde o model z EPP zajímavý tím, že ho pohání 2 dmychadla o průměru 40 mm. Další technické údaje: rozpětí 700 mm, délka 960 mm, letová hmotnost cca 960 gramů, dmychadla 2 x 40 mm, 2 regulátory 20 A. Až "súčko" bude po záletu, určitě přidáme pár letových fotek...

Re.2005 Reggiane Karla Drye (leden 2026)

O Karlovi Drye je známo, že je to pracovitý a vytrvalý modelář, který má rád "elektry" v nejrůznějším provedení. Nevyhýbá se ani modelům vzniklý 3D tiskem. Jedním z posledních jeho počinů je model italského stíhače Reggiane Re.2005, který vznikl na konci minulého roku. Jde o povedenou stavebnici, která dává prostor jak staviteli, tak pilotovi.  Zbývá dodat, že jde o maketu 1/12 a rozpětí modelu je 917 mm.

Turbulent (leden 2026)

Amatérská letadla lákají nejen další stavitele a letce, ale také modeláře k maketovému zpracování. To je případ letounku Turbulent, který se staví v mnoha modifikacích, s různými pohony a provedeních. Popisovaný model vznikl inspirací ze zahraničního plánku a to úpravou rozměrů, i detaily konstrukce. Původní model měl rozpětí 1250 mm a byl na "spalováka", popisované provedení má rozpětí 1400 mm a je na elektropohon. Další parametry: délka 1115 mm, elektromotor řady 3536, vrtule 12 x 6, regulátor 50 A, haubna 3D tisk, Rc výbava JETI, stavební náročnost 98 hodin. Konstrukce je celobalsová, trup je klasický případ s přepážkami a místním balsovým potahem. Stejné je to s konstrukcí křídel, která mají polosymetrický profil, umožňující i lehkou akrobacii při létání. Trup je potažen Oratexem, "zbytek" pak klasickou nažehlovací folií.Malým otazníkem bylo, jaký design modelu dát - zahraničních inspirací byla doslova přehršel. Nakonec zvítězila grafika vycházející z 800. výročí vzniku Hradce Králové... Turbulent je hotový a jen netrpělivě se svým stavitelem čeká na jarní počasí a příležitost poprvé se vznést do vzduchu...  

Pepper Michala Macha (prosinec 2025)

Míša Mach má rád rychlé stroje. Vypovídá o tom jak jeho hangár, tak poslední model, který staví. jedná se o svižného motoráka s názvem Pepper, který ve stavebnici vyrábí firma Aero-Naut. Technická data podle stavitele: rozpětí: 1220mm, délka: 950mm, předpokládaná letová váha do 900g, plocha křídla: 21dm2, vybavení: Střídavý motor BH POWER V2 2830/1300kv, 300w/1,2 - 24A, 28x28/ 57g, tah: 1250g, regulátor otáček Surpass FLIER V2 32biz - SBEC 4 - 5A / 30 - 40A, vrtule sklopná 9x6, s kuželem 38/3, accu Li - Pól 3s 2300mAh/45C, serva Digitální kovová BH 920 - (180o) 13.5g/0.09s/2,5kg.

Avia BH-3 Mirka Dobrého

Na konci prázdnin přišlo rozhodnutí, že dalším modelem, který Mirek Dobrý postaví bude maketa prvorepublikového stíhacího stroje Avia BH-3 z dílny konstruktérů ing. Beneše a ing. Hajna. Tuhle československou legendu vyrábí - světe div se - holandská firma RBC model kits a dodává ji v klasickém rozsypu. Přesněji: jako díly vyřezané frézkou a drobnosti "vytažené" z plastu. Po bezproblémovém objednání dorazily dvě stavebnice z kraje září a Mirek se dal hned do práce. Dodejme, že stavba byla hodně "na hlavu", protože výrobce nedodává stavební postup v papírové podobě, a také přiložený výkres by mohl být v obvyklejším provedení. O to více si zaslouží Mirek pochvalu, když vše promyslel, místy i vylepšil a za dva měsíce byla BH-3 (piloty nazývaná Bejk) na světě. Model o rozpětí 1500 mm pohání elektromotor řady 4260 s vrtulí 13 x 6, souprava Futaba ovládá standardně křidélka, VOP a SOP s ostruhou. Avia se Mirkovi velmi povedla, má klasický design prvorepublikových československých letadel. Dospět do výsledného vzhledu dalo hodně práce, protože na potah z Oratexu byly stříkány jak kamufláž, tak výsostné znaky. Éro je hotové a stavitele čeká "už jen" zálet. O tom, jak dopadl, dáme vědět...                                                                                                                                   Fotky M. Dobrý    

SU-29 Karla Drye

Model vznikal 3D tiskem a je místy zesílený, odkaz: odkaz  https://cults3d.com/…Gjf, parametry: rozpětí 1100mm, délka 1080mm, motor Kavan 3536 KV 1000, vrtule 12/6, přijímač JETI Duplex R6 Assist, regulátor YGE 35, 2 x servo GO-1013MG, 2 x servo GO-1017MG, baterie 4S1P 3500 mAh (nutno z důvodů dodržení těžiště). SU-29 létá velmi pěkně a přesně, doba letu na jednu baterii je 2 x 7 až 8 minut, podle výkonu motoru..

LF-109 Pionýr Toma Jirouta (září 2025)

Polomaketa letadla Pionýr je po Luňákovi mým druhým větroněm s pomocným elektromotorem z konstruktérské kanceláře Bedřicha Janáčka. V tomto krátkém příspěvku bych se pokusil přiblížit mé dosavadní zkušenosti s těmito modely. Nelze mluvit o porovnání, protože stejně jako velké předlohy byla letadla určena od začátku k jinému poslání.

Výřezy na modely jsem pořídil u firmy PT model. Oba modely jsou podobné velikosti. Pionýr má rozpětí 3 m., Luňák 3,5m. Díky své předloze však vypadá Pionýr na oko větší a majestátnější. Modely jsou poháněny motory AXI 4120/18 Gold Line V2, k napájení slouží jedna baterie Jeti Power Ion 6S2P.

Stavba obou modelů jde dobře od ruky, vše je perfektně promyšlené a do sebe zapadající. K modelům je dodáván fotografický návod. Z mé zkušenosti je dobré si fotky opravdu důkladně prohlédnout, někdy i více fotek dopředu, abychom měly jistotu, že vše lepíme správně. K lepení používám vteřinové lepidlo a na drobnosti, jako je třeba polovina potahu torzní skříně křídla a VOP zahuštěné epoxidové lepidlo. Stavebně mi přijde složitější model Luňáka. Má složitější tvary a je na něm více pevnostních dílů ke slepení a dopasování, například hlavní nosník křídla, dělená VOP atd.

Oba modely jsou opatřeny vyklápěcím přistávacím kolem. Před startem kolo ručně vyklopím a po startu ho pomocí serva zaklapnu do přistávací polohy. Start probíhá podle síly větru po několika metrech rozjezdu cca. 2-10m. Někdy je potřeba, než dojde k odlepení od země modely opravdu řídit nejen křidélky, ale i směrovkou! Hodně záleží na směru větru, nebo případném „upadnutí“ nějaké poloviny křídla na zem a následném směrovém stočení. S Luňákem se mi startuje o něco lépe, protože je křídlo při startu níže zemi. Oba modely využívám k termickému polétání. Pionýr je úžasně hodné letadlo, které si nechá hodně líbit při přetažení. Termika se s ním dá točit na pětníku. Při přechodech z jedné do druhé zatáčky je potřeba nebát se trochu intenzivněji sáhnout do kniplu, ale samozřejmě záleží na individuálním nastavení ovládacích prvků. Pionýr je prostě podle svého velkého vzoru „školní éro“ se vším všudy. Luňáka jsem musel ze začátku dostat do ruky. Občas mi spadnul na menších rychlostech do vývrtky.

Po určitém náletu jsem si už zažil rychlost a výšku potřebnou k bezpečnému provozování tohoto modelu. Létání akrobacie s modelem větroně mě neoslovilo. Při pokusech akrobatického létání s větroněm jsem si brzy uvědomil, že téměř všechny akrobatické obraty potřebují značnou rychlost a mě i když je model Luňáka na akrobacii stavěný a vydrží ji, ho bylo prostě líto. Užívám si ho při termickém létání i za silnějšího větru. Už mnohokrát jsem byl vděčný za jeho akrobaticky dimenzovanou konstrukci, kdy se při sestupu z větších výšek nemusím obávat, zda to model vydrží. Přistání jsou s oběma letadly naprosto v pohodě. U obou používám přistávací konfiguraci křidélka nahoru v případě Luňáka současně klapky dolů. Díky možnosti vyklopení klapek je brzdění při přistání účinnější a přesnější u Luňáka. Mně se s ním přistává lépe, klidně bych si troufnul přistávat na předem určený bod.

Závěrem musím napsat, že oba modely mě naprosto pohltily, jak při stavbě, tak létání. Abych stále jen nechválil, podotýkám, že létání s těmito éry je návykové a často vás bude bolet za krkem. Pokud budete mít zájem o více informací, nejen o těchto modelech navštivte webové stránky pana Bedřicha Janáčka.

DragonFly Karla Drye (červenec 2025)

Opakovaně a rádi píšeme, že Karel Drye je neúnavný stavitel nových modelů, které také mistrně ovládá. Jeho novinkou je křehce vyhlížející kluzák DragonFly, určený k soutěžnímu létání v kategorii RCHS. Model vznikl z výřezů K. Svobody, má rozpětí 1500 mm, ovládají ho dvě serva a je určen ke startu tzv. "gumicukem". Staviteli přejeme bezva polétání a přední místa ve výsledkové listině...  

Na novou sezonu: Brewster Buffalo Karla Drye (duben 2025)