Speed King Palva Pastyříka (duben 2026)

Před časem jsem na jednom mezinárodním portále narazil na nabídku stavebnice New Speed King od Amata Prattiho, který byl továrním pilotem známé Italské firmy Super Tiger. Tento modelář se stal v roce 1953 držitelem světového rekordu s výkonem  190,476 km/h s modelem Speed King, který také vlastním ve své sbírce..

Nezaváhal jsem ani chvilku a stavebnici jsem se pokusil vydražit. Přišel víkend a jedna infarktová noc, přebíjení s několika zájemci a na závěr… model z Taiwanu byl můj. Jedná se o originální stavebnici, kterou tato legenda vyrobila ve velmi omezeném množství (spíš pro své známé a kamarády). Jedná se novější verzi vycházející z modelu amerického modeláře Teobalda Wišnevskiho. Tento modelář poprvé na světě použil v modelu Pink Lady laděnou rouru a vyhrál s ním s velkým přehledem mistrovství světa v roce1966 a vytvořil nový světový rekord. Také tento model je již určený pro provoz s rezonančním potrubím. Jak je vidět na obrázku, model má hliníkové křídlo zhotovené s plechu 0,3mm, hořčíkovou vanu a je určen k provozování s motorem Super Tiger G15 RV (zadní sání). Model pochází s počátku sedmdesátých let minulého století.

Stavebnice mi ležela na stole delší dobu, protože jsem na její stavbu z důvodu reprezentačních povinností a věcí s tím spojených prostě neměl čas. Letos mě můj zdravotní stav donutil zrušit účast na MS v Pertu a tudíž jsem se s chutí pustil do jednoho ze starších projektů a tím byl tento model. Protože jsem nechtěl zničit tuto stavebnici, rozhodl jsem se vyrobit formu podle originálního trupu a také model na odlití nové vaničky motoru. Ohnutí plechu na nové křídlo už byla hračka. Protože výroba forem modelů a různých dalších dílů mě stála nemálo úsilí a finančních prostředků, rozhodnul jsem se pro menší sérii. Nakonec vzniklo osm kusů stavebnic, které byly rozeslány po celém světě (od Finska po Spojené státy).

Při stavbě nastal problém s originálním motorem…ne a ne jej sehnat. Ačkoli do té doby, než jsem jej potřeboval, nebyl zas až tak (na portálu eBay) vzácný. Jak je viděl - Murphyho zákony stále platí a fungují, Nakonec mně vypomohl můj kamarád a veterán této kategorie Marian Jurkovič ze Slovenska a věnoval mi zcela nový Italský motor Rossi 2,5 Rv, který byl alternativou k Super Tigru. Práce mohla pokračovat. Model mně stříkal známý modelář Radek Munzar. Jsem spokojený s výslednou prací a velmi se těším na jeho zálet. Nejde ani tak o výkony, jako spíše o zážitek řídit tento legendární model. S pozdravem Letu zdar Pavel Pastyřík

K-7 Václava Nepokoje (březen 2026)

Velké kluzáky (elektrokluzáky) mají své kouzlo a získávají modeláře nejrůznějšího data narození. Svým letem připomínají své velké vzorky a také pilotáž se jich blíží. S podobným "kouskem" se pochlubil Vašek Nepokoj, když seznámil s maketou větroně K-7 s elektropohonem. Technická data: rozpětí 4500 mm, délka 2300 mm, hmotnost kolem 9500 gr., pohon elektromotor - XM5060EGL-12 (400KV), baterie Lion 6S3P, regulátor Mezon,  potah Oracover. Až budou k dispozici fotografie z létání, rádi uveřejníme, tahle desetikilová kráska brouzdá vzduchem...

B-24 Liberator Michala Macha (březen 2026)

Je neobvyklé. aby při veřejné akci a při velkém "sletu" modelářů i návštěvníků došlo k záletu nového modelu. Při Otevírání hradeckého nebe k tomu došlo a je třeba ocenit a pochválit Míšu macha za tento skutek. Michal před zraky ostatních "klubáků" a návštěvníků 28. března na Rc letišti zalétl svoji novinku, kterou je dvoumetrový B-24 Liberator. Model je z EPP a má tyto charakteristiky: výrobce Freewing, rozpětí: 2000mm, délka: 1230mm, hmotnost: 2910g + 800g akku = 3710g, motory: 4x střídavý  motor 3530/860kV, regulátory: 4x 30A, vrtule: 4x 9,5x7 protiběžné, baterie: 2x Li - Pol 4s 4200mAh/ 60C, serva: 9x MG 31093/9g, zatahovací podvozek, přistávací klapky, otočné kulometné věže. Zálet proběhl bez jakýchkoliv problémů, Liberátor byl v letu stabilní, dostatečně rychlý a na přistání nebylo třeba použít vztlakové klapky. Tak přejeme mnoho dalších spokojených startů, letů a přistání.

Spitfire mini Karla Drye (únor 2026)

Co s darovaným trupem? Tuto otázku řešil Karel Drye, když se před časem stal majitelem malého laminátového trupu známého Spitfira. Karel je náruživý a aktivní modelář, a tak se rozhodl, že model dokončí. "Zatím" se rodí křídla a VOP, ale je jen otázkou času, kdy stavitel Spitfira dokončí. Budeme informovat...

JaK-55 Toma Jirouta (únor 2026)

Stavitel píše: "Mé osobě se to v případě modelářského koníčku stalo již po sedmé a předpokládám, že ne naposledy. Píši o modelech z konstruktérské kanceláře pana Bedřicha Janáčka, které si mě získaly promyšlenou konstrukcí a hlavně skvělými letovými vlastnostmi. Když jsem přemýšlel, co budu přes zimu stavět, rozhodl jsem se pro letadlo Yak 55. Líbilo se mi už dávno před tím, než ho do svého výrobního sortimentu zařadili renomované modelářské firmy a zároveň jsem chtěl vyzkoušet plnohodnotného akrobata na elektrický pohon, pro mě poprvé! Výřezy modelu jsem pořídil u pana Tošovského (PT model). Stavbu jsem započal ke konci října a hrubý model dokončil v lednu. Stavba byla velice příjemná až na to konečné broušení, které předpokládám, nikoho moc nebaví. Oproti původnímu návrhu kabiny letadla jsem si opět přidělal starosti s prosklenou kabinou. Pořídil jsem ji jako náhradní díl (výlisek) u renomovaného českého výrobce modelů letadel. Samozřejmě napasovat kulatou kabinu na ostrohranný trup je trochu oříšek, ale o tom to modelaření přeci je. Celý model je lepený „vteřiňákem“ až na tu kabinu! A čeká na potažení, samozřejmě nažehlovací folií. Na závěr pár technických údajů. Rozpětí 2100mm. Více na webových stránkách pana Bedřicha Janáčka."

Avia BH-3 podruhé (únor 2026)

V minulém vydání našeho modelářského webu jsme seznámili s maketou meziválečného československého stíhače Avií BH-3, konstruktérů ing. Beneše a ing. Hajna. Postavil ji ze stavebnice holandské firmy RBC kits Mirek Dobrý. Novinka, o níž dnes píšeme, je od stejné firmy, resp. ze stejné stavebnice. Má opět rozpětí 1500 mm, délku 1115 mm, je poháněla elektromotorem z řady 4250 - s vrtulí 13 x 6. Rc výbava je od firmy JETI. Předpokládaná letová hmotnost je okolo 2650 gramů. Zajímavostí je na první pohled barevný marking. Model je zpracován podle skutečné Avie, která létala ve finských barvách jako cvičný stroj pro tamní letectvo. Má netradiční oranžové nosné plochy, zelený trup a doplňky ve žluté barvě. Není třeba dodávat, že finská svastika nemá s onou německou pranic společného. Zálet obou Avií bude až jarním příjemném počasí...

Su-57 Ládi Křemenáka (leden 2026)

I v modelařině platí, že každý máme to své. Pro Láďu Křemenáka je dobře, když poletuje s vrtulníky a dmychadlovými "mašinami". nelze se divit, že si na sklonku starého roku pořídil novinku v podobě dmychadlového Su-57. Jde o model z EPP zajímavý tím, že ho pohání 2 dmychadla o průměru 40 mm. Další technické údaje: rozpětí 700 mm, délka 960 mm, letová hmotnost cca 960 gramů, dmychadla 2 x 40 mm, 2 regulátory 20 A. Až "súčko" bude po záletu, určitě přidáme pár letových fotek...

Re.2005 Reggiane Karla Drye (leden 2026)

O Karlovi Drye je známo, že je to pracovitý a vytrvalý modelář, který má rád "elektry" v nejrůznějším provedení. Nevyhýbá se ani modelům vzniklý 3D tiskem. Jedním z posledních jeho počinů je model italského stíhače Reggiane Re.2005, který vznikl na konci minulého roku. Jde o povedenou stavebnici, která dává prostor jak staviteli, tak pilotovi.  Zbývá dodat, že jde o maketu 1/12 a rozpětí modelu je 917 mm.

Turbulent (leden 2026)

Amatérská letadla lákají nejen další stavitele a letce, ale také modeláře k maketovému zpracování. To je případ letounku Turbulent, který se staví v mnoha modifikacích, s různými pohony a provedeních. Popisovaný model vznikl inspirací ze zahraničního plánku a to úpravou rozměrů, i detaily konstrukce. Původní model měl rozpětí 1250 mm a byl na "spalováka", popisované provedení má rozpětí 1400 mm a je na elektropohon. Další parametry: délka 1115 mm, elektromotor řady 3536, vrtule 12 x 6, regulátor 50 A, haubna 3D tisk, Rc výbava JETI, stavební náročnost 98 hodin. Konstrukce je celobalsová, trup je klasický případ s přepážkami a místním balsovým potahem. Stejné je to s konstrukcí křídel, která mají polosymetrický profil, umožňující i lehkou akrobacii při létání. Trup je potažen Oratexem, "zbytek" pak klasickou nažehlovací folií.Malým otazníkem bylo, jaký design modelu dát - zahraničních inspirací byla doslova přehršel. Nakonec zvítězila grafika vycházející z 800. výročí vzniku Hradce Králové... Turbulent je hotový a jen netrpělivě se svým stavitelem čeká na jarní počasí a příležitost poprvé se vznést do vzduchu...  

Pepper Michala Macha (prosinec 2025)

Míša Mach má rád rychlé stroje. Vypovídá o tom jak jeho hangár, tak poslední model, který staví. jedná se o svižného motoráka s názvem Pepper, který ve stavebnici vyrábí firma Aero-Naut. Technická data podle stavitele: rozpětí: 1220mm, délka: 950mm, předpokládaná letová váha do 900g, plocha křídla: 21dm2, vybavení: Střídavý motor BH POWER V2 2830/1300kv, 300w/1,2 - 24A, 28x28/ 57g, tah: 1250g, regulátor otáček Surpass FLIER V2 32biz - SBEC 4 - 5A / 30 - 40A, vrtule sklopná 9x6, s kuželem 38/3, accu Li - Pól 3s 2300mAh/45C, serva Digitální kovová BH 920 - (180o) 13.5g/0.09s/2,5kg.

Avia BH-3 Mirka Dobrého

Na konci prázdnin přišlo rozhodnutí, že dalším modelem, který Mirek Dobrý postaví bude maketa prvorepublikového stíhacího stroje Avia BH-3 z dílny konstruktérů ing. Beneše a ing. Hajna. Tuhle československou legendu vyrábí - světe div se - holandská firma RBC model kits a dodává ji v klasickém rozsypu. Přesněji: jako díly vyřezané frézkou a drobnosti "vytažené" z plastu. Po bezproblémovém objednání dorazily dvě stavebnice z kraje září a Mirek se dal hned do práce. Dodejme, že stavba byla hodně "na hlavu", protože výrobce nedodává stavební postup v papírové podobě, a také přiložený výkres by mohl být v obvyklejším provedení. O to více si zaslouží Mirek pochvalu, když vše promyslel, místy i vylepšil a za dva měsíce byla BH-3 (piloty nazývaná Bejk) na světě. Model o rozpětí 1500 mm pohání elektromotor řady 4260 s vrtulí 13 x 6, souprava Futaba ovládá standardně křidélka, VOP a SOP s ostruhou. Avia se Mirkovi velmi povedla, má klasický design prvorepublikových československých letadel. Dospět do výsledného vzhledu dalo hodně práce, protože na potah z Oratexu byly stříkány jak kamufláž, tak výsostné znaky. Éro je hotové a stavitele čeká "už jen" zálet. O tom, jak dopadl, dáme vědět...                                                                                                                                   Fotky M. Dobrý    

SU-29 Karla Drye

Model vznikal 3D tiskem a je místy zesílený, odkaz: odkaz  https://cults3d.com/…Gjf, parametry: rozpětí 1100mm, délka 1080mm, motor Kavan 3536 KV 1000, vrtule 12/6, přijímač JETI Duplex R6 Assist, regulátor YGE 35, 2 x servo GO-1013MG, 2 x servo GO-1017MG, baterie 4S1P 3500 mAh (nutno z důvodů dodržení těžiště). SU-29 létá velmi pěkně a přesně, doba letu na jednu baterii je 2 x 7 až 8 minut, podle výkonu motoru..

LF-109 Pionýr Toma Jirouta (září 2025)

Polomaketa letadla Pionýr je po Luňákovi mým druhým větroněm s pomocným elektromotorem z konstruktérské kanceláře Bedřicha Janáčka. V tomto krátkém příspěvku bych se pokusil přiblížit mé dosavadní zkušenosti s těmito modely. Nelze mluvit o porovnání, protože stejně jako velké předlohy byla letadla určena od začátku k jinému poslání.

Výřezy na modely jsem pořídil u firmy PT model. Oba modely jsou podobné velikosti. Pionýr má rozpětí 3 m., Luňák 3,5m. Díky své předloze však vypadá Pionýr na oko větší a majestátnější. Modely jsou poháněny motory AXI 4120/18 Gold Line V2, k napájení slouží jedna baterie Jeti Power Ion 6S2P.

Stavba obou modelů jde dobře od ruky, vše je perfektně promyšlené a do sebe zapadající. K modelům je dodáván fotografický návod. Z mé zkušenosti je dobré si fotky opravdu důkladně prohlédnout, někdy i více fotek dopředu, abychom měly jistotu, že vše lepíme správně. K lepení používám vteřinové lepidlo a na drobnosti, jako je třeba polovina potahu torzní skříně křídla a VOP zahuštěné epoxidové lepidlo. Stavebně mi přijde složitější model Luňáka. Má složitější tvary a je na něm více pevnostních dílů ke slepení a dopasování, například hlavní nosník křídla, dělená VOP atd.

Oba modely jsou opatřeny vyklápěcím přistávacím kolem. Před startem kolo ručně vyklopím a po startu ho pomocí serva zaklapnu do přistávací polohy. Start probíhá podle síly větru po několika metrech rozjezdu cca. 2-10m. Někdy je potřeba, než dojde k odlepení od země modely opravdu řídit nejen křidélky, ale i směrovkou! Hodně záleží na směru větru, nebo případném „upadnutí“ nějaké poloviny křídla na zem a následném směrovém stočení. S Luňákem se mi startuje o něco lépe, protože je křídlo při startu níže zemi. Oba modely využívám k termickému polétání. Pionýr je úžasně hodné letadlo, které si nechá hodně líbit při přetažení. Termika se s ním dá točit na pětníku. Při přechodech z jedné do druhé zatáčky je potřeba nebát se trochu intenzivněji sáhnout do kniplu, ale samozřejmě záleží na individuálním nastavení ovládacích prvků. Pionýr je prostě podle svého velkého vzoru „školní éro“ se vším všudy. Luňáka jsem musel ze začátku dostat do ruky. Občas mi spadnul na menších rychlostech do vývrtky.

Po určitém náletu jsem si už zažil rychlost a výšku potřebnou k bezpečnému provozování tohoto modelu. Létání akrobacie s modelem větroně mě neoslovilo. Při pokusech akrobatického létání s větroněm jsem si brzy uvědomil, že téměř všechny akrobatické obraty potřebují značnou rychlost a mě i když je model Luňáka na akrobacii stavěný a vydrží ji, ho bylo prostě líto. Užívám si ho při termickém létání i za silnějšího větru. Už mnohokrát jsem byl vděčný za jeho akrobaticky dimenzovanou konstrukci, kdy se při sestupu z větších výšek nemusím obávat, zda to model vydrží. Přistání jsou s oběma letadly naprosto v pohodě. U obou používám přistávací konfiguraci křidélka nahoru v případě Luňáka současně klapky dolů. Díky možnosti vyklopení klapek je brzdění při přistání účinnější a přesnější u Luňáka. Mně se s ním přistává lépe, klidně bych si troufnul přistávat na předem určený bod.

Závěrem musím napsat, že oba modely mě naprosto pohltily, jak při stavbě, tak létání. Abych stále jen nechválil, podotýkám, že létání s těmito éry je návykové a často vás bude bolet za krkem. Pokud budete mít zájem o více informací, nejen o těchto modelech navštivte webové stránky pana Bedřicha Janáčka.

DragonFly Karla Drye (červenec 2025)

Opakovaně a rádi píšeme, že Karel Drye je neúnavný stavitel nových modelů, které také mistrně ovládá. Jeho novinkou je křehce vyhlížející kluzák DragonFly, určený k soutěžnímu létání v kategorii RCHS. Model vznikl z výřezů K. Svobody, má rozpětí 1500 mm, ovládají ho dvě serva a je určen ke startu tzv. "gumicukem". Staviteli přejeme bezva polétání a přední místa ve výsledkové listině...  

Na novou sezonu: Brewster Buffalo Karla Drye (duben 2025)